Labrador retriever Zlín- CLAIREBLACK labradorský retrívr - Labrador retriever - vše o plemeni - Labrador

Labrador - Obrazový standard

Mým cílem není doslovně citovat standard labradora, neboť je uváděn v mnoha publikacích, které o tomto plemeni vyšly. Jen bych se pozastavila u některých jeho základních bodů, které bez praktické ukázky nejsou všem úplně srozumitelné. Zároveň bych ráda poukázala na vady exteriéru, které jsou zásadní a jejich závažnost by se měla projevit vždy v hodnocení psa na výstavě.

Hlava

Typická hlava černého a žlutého psa s širokou lebkou, výrazným stopem.

Typická hlava černé feny	! Chyby: Hlava černé feny postrádá zvýraznění stopu, užší čenichová partie, nedostatečná hloubka mordy, příliš velké ucho.

Typická hlava žluté feny ušlechtilého výrazu z čelního pohledu	! Chyby: Hlava žluté feny má tvar trojúhelníku, nedostatečná hloubka pysku, zužující se čenichová partie - tzv. liščí hlava
Obě fenky mají vynikající pigment, játrová barva nosu fenky vlevo je u žlutých jedinců normální. K zesvětlení nosu dochází zejmána v zimních měsících.
*Tělo*

V roce 2001 pořádal MCLR v Anglii seminář, na němž pan Bardwell vysvětloval a demonstroval správnou stavbu LR včetně správného úhlení končetin.
Tělo psa tvoří 3 části: 1) tzv přední fronta: hlava, krk přední část hrudníku ( předhrudí), hrudní končetiny 2) střední část: hrudník a břicho, hřbet od kohoutku po bederní obratle. 3) zadní část: bedra, záď, pánevní končetiny a ocas. Všechny tyto tři části, by měly na sebe plynule navazovat a vytvářet dojem harmonického celku psa. Přední část psa: Délka krku Kohoutek, Lopatka je dlouhá a šikmá, s ramenní kostí svírá cca 90 °. jenž je spojnicí mezi krkem a hřbetem, je tvořen lopatkovým okrajem převyšujícím trnové výběžky prvních 3-4 hrudních obratlů. by měla odpovídat přibližně délce hlavy a zároveň délce přední končetiny od lokte k zápěstí.
Velkým problémem rozmáhajícím se u labradorů u nás v poslední době, bývá především nekorektní zaúhlení hrudních končetin, které vede k deformaci celého psa.

Pes s vynikající přední frontou: délka krku odpovídá délce hlavy i délce hrudní končetiny od lokte k zápěstí. Výrazné předhrudí. Kolmice spuštěná od kohoutku k zemi prochází loktem a s ramenní kostí a lopatkou tvoří téměř pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník. Přední končetiny jsou postaveny od lokte kolmo k zemi.

! Chyby: Velmi závažnou vadou je krátká ramenní kost. Pes má nevýrazné předhrudí a přeúhluje pánevní končetiny neboť musí vyrovnávat posunuté těžiště. Kolmice spuštěná kolmo k zemi naznačuje, kde by přibližně měly být nohy v případě správného zaúhlení

! Chyby: Další velmi závažnou chybou je strmé postavení lopatky úhel lopatky a ramenní kosti svírá větší úhel, pes nemá žádné předhrudí, tzv jelení krk je nesen kolmo vzhůru a hrudní končetiny působí dojmem, jako by rostly přímo z krku. Další vadou je nedostatečně hluboký hrudník. Hrudník s dostatečnou hloubkou by měl sahat u labradora několik centimetrů pod úroveň loktů. Strmé jsou i pánevní končetiny bez žádoucího zaúhlení

! I toto je důsledek špatného zaúhlení hrudních končetin, mnozí netuší, že pokrčení pánevních končetin z důvodu vyrovnávání těžiště bohužel v tomto případě není správným zaúhlením, ale deformací. Fena se vyznačuje další zásadní vadou a to proneseným hřbetem. U labradora je požadován rovný pevný hřbet.
Zadní část

Pes na fotografii se může pochlubit vynikající zadní partií. Široká, silná krátká, dobře utvářená bedra, záď je dobře vyvinutá, osvalená, není zúžená. U labradora záď nesmí být spáditá. Středně dlouhý prut má dosahovat cca k hlezennímu kloubu.
Optimální je i zaúhlení pánevních končetin a kolmé postavení hlezna k zemi. Stehenní a lýtková kost mají téměř stejnou délku, hlezno je správně krátké. Velmi dobrý je také tvar kulatějšího dobře osvaleného zadečku.

! K poměrně slušnému předku čokoládového psa, působí jeho zadní část, jak by k němu ani nepatřila. Vpadlé břicho je u LR zcela nežádoucí. Říká se, že pod labradora nesmí foukat, to znamená, že na hluboký hrudník navazuje plynule břicho. Zcela nežádoucí jsou vyklenutá bedra tvořící oblouk, s následně šikmou, slabou zádí a nízko nasazeným prutem. Slabé stehno a vysoké šikmo postavené hlezno umocňují nekorektní zaúhlení pánevních končetin. Pes působí tuhým až nemocným dojmem. Podobně je na tom i žlutá fenka, u níž je patrné dobré zaúhlení pánevních končetin, ale bedra, záď i nasazení prutu vykazují stejné vady.


! Také tento žlutý pes přestože jinak je poměrně velmi pěkný, má zásadní vadu - strmé pánevní končetiny.
Výška
Standard hovoří o ideální, nikoli o závazné výšce labradora. Pravdou však je, že v několika posledních letech má do ideální výšky (tj. u fen 54 - 56 cm a u psů 56 - 57 cm) mnoho labradorů hodně daleko. Používání vysloveně přerostlých jedinců v chovu přineslo to, co se zákonitě muselo stát. Na českých výstavách se v kruhu labradorů prohánějí pomalu „dogy“. Výška většiny vystavovaných fen dosahuje výšky psa a prozměnu výška psů se pohybuje kolem 59 a někdy i dost vysoko nad 60 centimetrů. Postaví-li se mezi tyto obry pes či fena skutečně standardní výšky, působí zde jako trpaslík, a velmi často jsou jejich kvality rozhodčím přehlédnuty a odcházejí z kruhu mezi prvními. Dost mne překvapilo, když se mi do ruky dostal rodokmen labradora, který získal na výstavě titul CAC, když ten samý rozhodčí mu sám na této výstavě naměřil a do P.P. zapsal výšku 62 cm. Říká se, že pes bez chyby se ještě nenarodil, ale důležité je posoudit míru závažnosti vad ale také předností každého pejska či fenky pro chov, protože genetiku neošálíme. A většina z nás si jistě přeje, aby potomstvo našich labradorů se co nejvíce přiblížilo ideálu Labradorského Retrievera. Nakonec na štěňatech jsou klady i zápory rodičů velmi dobře viditelné již v útlém věku.

! U čokoládové fenky (foto ve věku 9 týdnů) se dá předpokládat, že ve stavbě těla nebude v dospělosti příliš ideální. Zatím krátký krk, mělký hrudník, a ani hrudní ani pánevní končetiny zatím důvod k optimismu neskýtají.

Na tohoto 8,5 týdenního čokoládového pejska je radost pohledět.

! 4 měsíční fenka již v tomto věku je dobře vidět velmi špatná přední partie, měký hřbet se v důsledku této velmi vážné vady nezpevní ani v dospělosti.

! 3 měsíční fenka má již nyní výbornou přední partií s výrazným předhrudím, zatím trochu větší slecho čeká až k němu doroste hlava, pevný rovný hřbet, velmi pěkně utvářená záď. Prut dobře nasazen. Dlouhé kosti jsou zatím v růstu, proto k dokončení korektního zaúhlení pánevních končetin dochází později.